Studiem tchuej-šou si chceme posvítit na podstatu našich problémů ve vztazích s lidmi. Na hodinách běžně slýcháváme rozhovor typu:

• - „Jsi hrozně tvrdý. Tlačíš do mě jako buldozer!“
• - „To ty nejsi měkký. Vůbec se nechceš poddat, jsi jak betonový sloup.“

Každý, kdo cvičil tchuej-šou, někdy zakusil podobný konflikt. Co to ale znamená? Pokud se mi zdá, že partner příliš klade odpor, znamená to ovšem také, že já na něj příliš tlačím - bez toho by to nešlo. A naopak, pokud shledávám, že na mě partner tlačí tvrdou silou, je to také proto, že mu tvrdě odporuju - kdybych nekladl odpor, neměl by na co tlačit. "Na tango musí být dva" - při tchuej-šou i v životě je konflikt vždy posvěcen oběma stranami.

„V tchaj-ťi-čchüan, které vás učím, žádná tajemství nejsou,“ říkával profesor Čeng, „ale pokud by přece nějaké bylo, pak to, že mysl pohybuje čchi.“

Někdy říkal: „V tomto tchaj-ťi-čchüan žádná tajemství nejsou, a kdyby přece nějaké bylo, tak to, že ruce se nepohybují.“ Zpočátku se mi zdálo, že si odporuje, ale později jsem si uvědomil, že ve skutečnosti říká stejnou věc: „ruce se nepohybují“ a „mysl pohybuje čchi“ znamenají totéž a jsou tajemstvím našeho tchaj-ťi-čchüan.

„Pas je velitel,“ říkají klasické texty tchaj-ťi. Ruce se zcela podřizují povelům pasu, nikdy se nepohybují samostatně. To je základ: ruce se nepohybují, pohybuje se pas. Pro tchaj-ťi-čchüan profesora Čenga není nic charakterističtějšího. Je to přesně naopak než v tvrdých stylech, kde se ruka a paže pohybuje z ramene, nezávisle na těle. Dokonce i v jiných stylech tchaj-ťi-čchüan bývá pohyb rukou samostatnější. Pas je však řízen záměrem, a proto „mysl pohybuje čchi“.

Profesor často používal jako příklad rybu, která zemře, když ji vytáhnete z vody. Mluvil o tom, že i my jsme jako ta ryba, jen místo vody žijeme ve vzduchu – v čchi.

Přemýšlel jsem o vlastnostech oceánu a ryby v něm. Neexistuje nic, co by se týkalo ryby, a netýkalo se zároveň oceánu. Ryba dýchá oceán, oceán ji vyplňuje a celou obsahuje. Ryba a oceán jsou jedno.

A to samé jsme my, jen ve velkém moři čchi. Naplňuje nás a celé nás obsahuje. I v tom pocitu, že jsme uvnitř moře čchi odděleni, i v té zdánlivé individualitě našeho těla a mysli se nachází pojivová tkáň čchi. Oceán čchi tvoří, prostupuje a spojuje všechnu hmotu. Oddělení je iluze. Je jenom oceán.

Profesorova velká myšlenka o „investování do ztráty“ nabývá u oceánu zvláštní přiléhavosti. „Když jste ochotni utrpět malou ztrátu, čeká vás na konci malý zisk. Kdo je ochotný podstoupit velkou ztrátu, obdrží i velký zisk.“

Zisk? „Ztrácejte, ztrácejte, ztrácejte,“ říkával, „až dokud nezbude nic, co byste ještě mohli ztratit.“ Dokud neztratíte úplně všechno. Iluzi, že jste odděleni. Neschopnost přijmout tu zářivou pravdu, že jste totožní s velikostí čchi.